Oral Health Hmong
Kev Kaj Huv Hauv Qhov Ncauj thiab Cov Kab Mob Uas Raug Rau Tag Nrho Lub Cev (Systemic Disease)
California Dental Association
Qhov chaw tso siab tau los qhia txog kev kho hniav
"Cov lus hauv kev kaj huv hauv qhov ncauj thiab kev kaj hauv ntawm cev yuav tsum tsis txhob muab txhais ua ob qho," (Donna E. Shalala, former Secretary of Health and Human Services). Kev kaj huv ntawm qhov ncauj yog ib qho uas yuav tsum tau muaj rau kev kaj huv ntawm cev thiab yog ib qho tseem ceeb rau txoj kev kaj huv ntawm ib ce tag nrho thiab kev nyab zeeb ntawm tag nrho cov tib neeg. Kev paub thaum ntxov txog cov kev mob hauv qhov ncauj yuav pab rau kev paub txog thiab kho rau ntau cov kab mob uas raug rau tag nrho lub cev.
Kev kaj huv hauv qhov ncauj mas nws txhais tau ntau dua qhov tias cov kaus hniav muaj kev kaj huv ntawm cev xwb. Lo lus "qhov ncauj" no yog hais txog lub qhov ncauj uas tsis yog muaj cov hniav, cov pos hniav thiab cov nqaij mos uas tuav ntawv xwb, tiam sis nws tseem yog ntawm qaum ncauj uas tawv thiab muag, cov kab uas ua ua kom muaj qaub ncaug los (mucosal lining) ntawm lub qhov ncauj thiab lub caj pas, tus nplaig, daim di ncauj, cov chaw ua kom muaj qaub ncaug, cov leeg uas siv los txo thiab lub puab tsaig. Cov chaw ua kom muaj qaub ncaug yog ib lub qauv rau lwm cov chaw sab nrauv (exocrine glands), thiab ib qho kev soj ntsuam ntawm cov qaub ncaug yuav qhia tau me ntsis hais txog txoj kev kaj huv ntawm cev tag nrho los sis tus kab mob. Ib qho kev soj ntsuam lub qho ncauj kom zoo zoo yuav nrhiav tau cov tsos mob tias muaj kev noj haus tsis zoo nrog rau ntau cov kab mob rau tag nrho lub cev, nrog rau cov kev kis, cov kab mob hauv nruab nrog cev, cov kev raug mob thiab ib co cancers.
Cov kab mob ntawm cov pos hniav tau pom hais tias nws txuas rau ntau hom mob uas muaj mob rau tag nrho lub cev. Zoo li no, cov kab mob uas raug rau tag nrho lub cev yuav muaj feem rau kev kaj huv ntawm qhov ncauj. Cov kev tshawb fawb tau pom tias muaj ib qho kev sib txuas ntawm cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav thiab cov kab mob rau lub plawv, stroke, kev ua tsis taus pa, ntshav qab zib, muaj mob hauv lbu plawv mus rau kev ua pa, ua pob txhab tsis khov, HIV, thiab cov kev xeeb tub uas nyuaj.
- Kab Mob Plawv thiab Stroke: Qhov uas pob txha tsis muaj zog hauv ib seem ntawm lub puab tsaig uas muaj qhov uas lub qhov uas tus hniav nyob (ib qho kev ntsuas tias muaj kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav) yog ib qho uas qhia tau zoo heev ntawm qhov muaj kab mob hauv lub plawv los lawm ntawv. Cov kab mob bacteria uas pom muaj nyob hauv cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav tseem yuav ua rau kom muaj ntshav txhaws, uas ua rau txoj kev pheej hmoo ntawm qhov plawv nres ntawv muaj ntau los sis stoke. Raws li National Institute of Dental and Craniofacial Research, cov neeg uas muaj kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav tej zaum yuav muaj cov kab mob hauv lub plawv.
- Muaj Kab Mob Rau Kev Ua Pa: Thaum uas cov kab uas kis ntawv uas ua rau kom muaj kab mob hauv kev ua tsis taus pa pom muaj ntau dua hauv cov neeg uas muaj kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav, cov kab mob uas ua tsis taus pa, xws li mob ntsws, mob cov hlab ntsws mus ntev ntev thiab mob tej yam hauv cov ntsws (obstructive pulmonary) yuav ua rau kom muaj mob los ntawm cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav. Cov neeg laus thiab cov neeg mob uas muaj teeb meem hauv lub nruab nrog cev mas yog cov uas yuav muaj qhov no zoo dua.
- Ntshav qab zib: Ntshav qab zib ua tau los ntawm qhov ncauj thiab pom tau los ntawm U.S. Centers for Disease Control and Prevention (CDC) tias yog zus plaub ntawm qhov ua rau neeg tuag hauv Teb Chaws Mis Kas no. Qhov kev sib txuas ntawm cov ntshav qab zib thiab cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav mas yeej khaws sau tau zoo heev. Thaum uas cov neeg muaj ntshav qab zib ntawv nws muaj ib lub peev xwm los teb rau cov kab mob no, lawv yog cov uas yuav muaj hmoo ntau los tau cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav. Ntxiv thiab, cov kab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav zoo nkaus li ua rau nws cov neeg uas muaj ntshav qab zib ntawv tswj lawv cov ntshav qab zib ntawv nyuaj. Li no, kev tu lub qhov ncauj kom zoo txhua hnub thiab qhov uas paub tias muaj mob ntawm cov pos hniav mas yog ib qho uas tseem ceeb heev rau cov neeg mob uas muaj ntshav qab zib.
- Pob txha tsis muaj zog: Cov tsos mob rau qhov uas pob txha tsis muaj zog, ib tug mob uas raug rau ntau tshaj 20 vam tus neeg hauv Teb Chaws Mis Kas no, tseem yuav paub tau los ntawm ib qho kev soj ntsuam hauv lub qhov ncauj thiab cov kev yees duab rau cov hniav. Muaj ib qho kev sib txheeb zoo heev ntawm cov metabolism hauv pob txha thiab kev kaj huv hauv lub qhov ncauj. Cov kev yees duab rau cov hniav tas li yuav siv tau los soj ntsuam seb puas muaj qhov uas cov pob txha tsis muaj lawm.
- HIV/AIDS: Ib tug kab mob uas feem ntau nws ua tau nws tus kheej hauv qhov ncauj ua ntej yog HIV/AIDS. Feem ntau cov pos hniav mob kub lug thiab lesions tshwm sim. Kev los ntshav sab hauv tuaj mas yeej pom muaj heev hauv cov neeg uas mob HIV positive, tib yam Candidiasis, ib qho mob uas txuam nrog kev ua kom lub cev puas es ua tsis tau dab tsi.
- Cev xeeb tub: Tau pom hais tias Covkab mob ntawm cov nqaij mos uas nyob ib ncig ntawm tus hniav muaj feem txuam nrog rau cov menuam uas yug ntxov thiab cov menyuam uas yug los tsis muaj ceeb thawj txaus. Cov neeg tshawb fawb kwv yees tias ntau li ntawm 18 feem pua ntawm 250,000 tus menyuam uas yug ntxov uas tsis muaj ceeb thawj uas yug hauv Teb Chaws Mis Kas no txhua xyoo tej zaum yog los ntawm cov kab mob hauv lub qhov ncauj. Ntxiv thiab, kev ua kom cov hormones hauv cov leej niam uas cev xeeb tub ntawv nyob sib npaug tej zaum ua rau cov pos hniav kom thim txawv rau cov kab mob bacteria uas pom muaj nyob hauv quav hniav, uas ua rau cov pos hniav kom mob kub lug thaib tau kab mob zoo heev thaum uas cev xeeb tub.
The World Health Organization txuas ntxiv rau nqe lus txhais ntawm kev kaj huv mus txhais ua "ib qho ntawm lub cev sab nrauv, saum hlwb, thiab kev sib txuas lus zoo, thiab tsis yog qhov uas tsis muaj zog xwb." Nws tseem hais ntxiv hais tias kev kaj huv hauv qhov ncauj yog ib qho uas tseem ceeb rau txoj kev nyob nyab xeeb. Cov nqaij mos craniofacial, uas nws txoj hauj lwm peb pheej xav tias yuav muaj tas li sawv cev qhov ntawm peb txoj kev ua neeg. Lawv cia peb hais lus thiab luag; xyu thiab hnia; saj, kov, ntxo thiab nqos; thiab muaj co kev xav hauv lub ntiaj teb no thiab cov kev xav uas muaj los ntawm qhov uas lub ntsej muag ua.
Tau los ntawm:
- US Department of Health and Human Services. “Oral Health in America: A Report of the Surgeon General -- Executive Summary.” National Institute of Dental and Craniofacial Research, National Institutes of Health, 2000.
- National Institute of Dental and Craniofacial Research. “The Oral-Systemic Health Connection.” Accessed 6 November 2002 www.nidcr.nih.gov/HealthInformation/DiseasesAndConditions/OralSystemicHealthConnection/default.htm
- American Dental Hygiene Association. “The Future of Oral Health.” Accessed 8 July 2002. adha.org/profissues/
- Genco, R., D.D.S., Ph.D., Offenbacher, S., D.D.S. Ph.D. Beck, J. Ph.D. "Periodontal disease and cardiovascular disease.” JADA Vol. 133 (2002):pg. 145
- National Diabetes Information Clearinghouse, "Keep your teeth and gums healthy."
Accessed 13 February 2003
http://diabetes.niddk.nih.gov/dm/pubs/complications_teeth/ - "Osteoporosis and Oral Health Closely Linked, Study Shows.” Doctor's Guide to Medical and Other News, February 1998 Accessed 13 February 2003 www.pslgroup.com/dg/5b56e.htm
- The Association of State and Territorial Health Officials, "The Oral Health and Chronic Disease Connection." May 2002 Accessed 13 February 2003 www.astho.org/docs/access/ohcd.htm
- Sedano, H., D.D.S. "Frequent Oral Diseases in HIV Positive and AIDS Patients." Accessed 13 February 2003
800.CDA.SMILE
cda.org